poradna zahradní centrum Přemysl Písař - tipy pro pěstování ve skleníku

---

Začneme skleníkem

Jak se říká, začít se má od základu. Začneme tedy tím, jaký skleník si pořídit, jaké jsou rozdíly mezi provedením a materiály. Pro ty z vás, kteří zvažují nákup skleníku, bych doporučit vybírat pevné konstrukce na bázi polykarbonátu a hliníkové konstrukce. Takový skleník je lehký, odolný proti poškození a při poctivé montáži a správném používání také prakticky "nesmrtelný". Velkou výhodou je také lepší tepelná izolace. Na jaře při prudkém sluníčku také oceníte o něco menší světelnou propustnost, takže skleník není nutné natírat bílým reflexivním nátěrem. Kdo nemá polykarbonátový skleník však zoufat nemusí. Výborných výsledků můžete samozřejmě dosáhnout v jakémkoliv skleníku.

Substrát

Další důležitou součástí pěstitelských úspěchů je kvalitní substrát. Do skleníku bych doporučil používat pouze kvalitní kompost. Pokud je z vašeho kompostéru, ujistěte se, že jste zde nekompostovali nic, co by do kompostu uvolnilo zdraví škodlivé látky, semena plevelů a zárodky chorob a škůdců. Pokud ze skleníkem začínáte a nemáte dostatek kompostu, můžete použít kvalitní ornici, do které přidáte 1:1 rašelinu a vzniklý substrát řádně vyhnojíte organickými hnojivy. Například hnojem. Doby, kdy hnůj páchnul jsou naštěstí historií, neboť si dne s můžete zakoupit již granulované koňské a kravské hnoje, které se snadno do půdy zapraví třeba zarytím a po zalití nasají vodu a fungují jako klasický hnůj.

TIP: Věděli jste, že množstvím hnoje ve skleníku, můžete skleník, nebo pařeniště vytápět ekologicky? Že ne? Je to velmi jednoduché. Pro teplý skleník - nebo raději pařeniště vykopete zeminu cca 1 m do hloubky. Do vzniklé jámy navršíte a ušlapete asi 60-70 cm čerstvého hnoje a překryjete kompostem, ve kterém budete pěstovat rostliny. Hnůj se během roku rozloží a vznikne z něj výborný kompost. Při rozkladu se uvolní teplo, které dobře izolované pařeniště nebo skleník už v únoru spolehlivě vytopí. Při vrstvě 30-40 cm hnoje můžete začít s pěstováním zhruba koncem února a při 15-20 cm asi v polovině dubna. A bez topení.

Volba rostlin do skleníku

V případě, že chcete pěstovat zeleninu postupujete stejně, jako byste ji pěstovali venku. Jen budete mít úrodu o něco dříve a chráněnou třeba před kroupy. Při výsadbě rostlin se zamyslete nad tím, jak dlouho bude určitá plodina na místě a kolik prostoru zaplní. Například při výsadbě rajčat a paprik můžete mezi tyto rostliny zasadit salát. Salát roste rychleji a v době, kdy rajčata narostou, bude salát dávno sklizený. Ve skleníku ale můžete pěstovat i zcela jiné rostliny. Co třeba takový čerství fík který jinak ochutnáte v Řecku? Nebo stolní vinná réva? Nebo co třeba citrusy? To vše se v našich podmínkách lze dobře pěstovat. Záleží na typu a nárocích jednotlivé rostliny. Fíku a vinné révě bude stačit dobře zateplený netopený skleník. Avšak takový citrus bude chtít více. Pro teplomilné rostliny se zdá být dobrým nápadem skleník zapustit z části do země. Ideální je propojení přímo s domem. Takový čerstvě utržený citrus skvěle chutná. Jen pozor na zimu. Musíte neustále topit a odklízet sníh ze střechy. Pokud máte u skleníku okapy, natáhněte odporový topný drát a okap vám nebude zamrzat.

Choroby a škůdci

Nejčastějším nevítaným hostem ve skleníku na zelenině bývá mšice a sviluška. Jsou to odolní bojovníci s vaší trpělivostí. Dá se s nimi však bojovat snáze, než byste čekali. Začněte s tím, že budete skleník dobře větrat. Větrat však neznamená dělat průvan. Ke škůdcům se pak snáze dostanou přirození predátoři a škůdce pomohou vyhubit. V případě svilušky si pamatujte, že nemá ráda vlhko. Čas od času můžete rostliny pokropit vodou ze shora. Avšak pozor. Pokud tak uděláte, snažte se co nejrychleji vyvětrat, aby listy rostlin oschly. Dlouhodobé vlhko například od večerní zálivky, kdy postříkáte celé rostliny je ideálním startovacím můstkem pro plísně. Taková úroda rajčat a okurek pak bude k pláči. Zalévejte tedy nejlépe ráno, nebo večer, ale na zem. Proti plísním také velmi pomůže protrhávat listy třeba na rajčatech. K rostlinám pak může vzduch a slunce. Rostliny vydrží déle zdravé a plody krásně od sluníčka chutnají. Při troše šikovnosti si můžete instalovat kapkovou závlahu, která ve spojení s časovacím ventilem a třeba tekutým hnojivem nejen rostliny sama zaleje, ale i pohnojí.

Postřiky a chemie

Když už všechny ostatní rady selhávají, je čas pro přípravky na ochranu rostlin. Není pravda, že jsou všechny nezdravé. Na trhu je celá řada výrobků, které využívají přírodní látky, nebo procesy a rostliny dokáží rychle ozdravit. Jejich vadou však bývá ve většině případů vyšší cena a trošku nižší účinnost. Ale i zde se najdou výjimky. Ani postřik nebo jiný způsob ošetření klasickou chemií není na závadu. Každý přípravek na ochranu rostlin má takzvanou ochranou lhůtu, která když uběhne, tak je zajištěno, že v plodech nezůstaly žádné zbytky postřiku ani škodlivé produkty jejich rozkladu.

A jak je možné, že se teď musí všechno stříkat? To za našeho mládí nikdy nebylo - říkávají babičky a dědečkové. Ale bylo, jen se na to tolik nehledělo. Navíc s důrazem na životní prostředí máme dnes odsířené elektrárny, automobily s katalyzátory, čistší vzduch a žije se nám zdravěji. Ale nejen nám. Zejména plísním se bez kyselých dešťů báječně daří a my se s nimi musíme vypořádat.

BIO

Bio produkty jsou dnes velkým hitem. Kdo by nechtěl žít zdravěji? Asi každý. Také při pěstování plodin ve skleníku lze zakoupit Bio osivo, Bio substrát a Bio přípravky na ochranu rostlin, Bio hnojiva a další. Ale pozor, nic se nesmí přehánět. Ukáži vám jeden příklad, který si pamatuji ještě ze školy. Jedná se o klasický hlávkový salát. U něj se důrazně sleduje hladina dusičnanů. Porovnávali jsme několik vzorků. Koupený salát z obchodu a domácí výpěstek. Znáte to, necháme zkvasit slepičince v kádi a pak salát pěkně zalijeme. Vždyť je to příroda, tak přece nic nezkazíme. Ale pozor, když to přeženete, tak i přírodní hnojivo může být velmi nebezpečně. Výsledek byl velmi překvapující. Salát z obchodu byl zdravější než salát ze zahrádky. A pozor, u největšího domácího "Mičurina" hodnoty dusičnanů 10x překročily maximální limity a takový salát by již jistě způsobil zdravotní problémy nejen dětem. Z toho plyne ponaučení, že i u zahrádkaření je potřeba nenechat se vláčet módními trendy a reklamou, ale také zapojit trochu zdravého rozumu. Přeji vám bohatou úrodu.

Jaké zkušenosti máte vy?

radí tým zahradního centra Přemysl Písař