radí tým zahradního centra Přemysl Písař

péče o trávníky

Jedním ze základních faktorů úspěšnosti klíčení travního osiva je dostatečná zálivka. Po výsevu je nezbytně nutné zajistit po dobu vzcházení osiva (asi 2 měsíce) pravidelnou zálivku takovým způsobem, aby semínka žila ve vlhkém prostředí a hlavně, aby naklíčená semena nepřeschla. V takovém okamžiku je kvalita budoucího trávníku vážně ohrožena. Travní osivo je tvořeno různými druhy trav, které mají specifické požadavky na teplotu, dobu vzcházení, hloubku uložení semene v půdě. Proto se u travních osiv můžeme dočkat vzcházení travního porostu v rozmezí od několika dnů až do doby několika týdnů. Zapojení a funkčnost travního drnu je u trávníků zakládaných výsevem také různá. U všech setých trávníků by mělo platit, že trávník začneme využívat až po třetí seči nebo po spojení travního drnu. Tato doba se při teplotě okolo 20 C^O a kvalitní zálivce může u rychle rostoucích travních směsí na bázi jílku vytrvalého a lipnice luční pohybovat od 8 do 12 týdnů od výsevu, naopak trávník tvořený kostřavou červenou a psinečkem výběžkatým svoji funkci začíná plnit za 3 – 5 měsíců. Po výsevu se většinou v porostu objeví množství jednoletých plevelů, které v travní ploše nevadí, naopak pomáhají udržet potřebné mikroklima klíčícím semínkům trav. Tento jednoletý plevel se obvykle odstraní během několika sečí. Vytrvalé plevele odstraňujeme chemicky.

Trávníky zakládané drnováním můžeme používat v omezené míře prakticky okamžitě. Také zde musíme dbát na dostatečnou zálivku, aby travní drn měl možnost prokořenit do podloží a zapojit se. Na toto je obzvlášť potřeba dbát na svazích, kde by předčasným užíváním hrozilo sjíždění a trhání drnu. Při nepravidelné zálivce se též může stát to, že se travní drn následkem vysychání a bobtnání smrští, ale do původní plochy se již nevrací a mezi drny mohou zůstat mezery.

Pro správnou funkci travního porostu je třeba pravidelně (5x – 10x) jej hnojit hnojivy na bázi K P N. Zvláště pečlivě musí být provedena aplikace hnojiva, aby na travním ploše nezůstávaly barevné fleky způsobené nerovnoměrnou aplikací hnojiva. Dále by trávník měl být sekán kvalitní a výkonnou sekačkou a také musí být zajištěn, co možná nejkvalitnější sběr posekané hmoty, aby nedocházelo ke vzniku plsti. V žádném případě nepoužívat systémy mulčování zelenou hmotou. Každý intenzivní trávník vyžaduje minimálně 3x ročně vyhrabání odumřelých částí trav a zbytky organické hmoty po seči. Toto opatření umožňuje snazší využití vody, vzduchu a tím i živin kořeny rostlin. 1-2x do roka také doporučujeme travní drn provzdušnit například prořezáváním vertikutací. Tato činnost též odstraňuje plsť z drnu, podporuje dělení trav, aktivuje růst kořenů a tím vzniká kvalitnější travní drn. Bez aplikace těchto technologií je trávník vystaven postupnému stárnutí, úhynu jednotlivých rostlin a na takto vzniklé místo nastupuje mech a plevelné rostliny. Také 1x – 2x ročně je nutné trávník chemicky odplevelit. Toto je potřeba provádět včas, neboť plevel, který necháme narůst a později jej odstraníme, pod sebou utlačí rostliny trav a po odstranění zůstává v porostu díra. 1x ročně – na jaře také doporučuje válcování trávníku. Tímto způsobem se vyrovnávají nerovnosti vniklé mrznutím a táním vody v období zimy. Na závěr - vyvarujte se vsupu na trávník po prvních mrazících. Plíseň sněžná by toho využila a vy byste na jaře byli smutní. Jaké zkušenosti máte vy?